Spor, ve kterém jde o velké peníze! Hyundai Motor Czech vs. bývalí dealeři

Podle zpráv v médiích se zdálo se, že vleklý spor, který se táhne od poloviny roku 2014, skončil. Soudy před pár měsíci prý rozhodly, že bývalí dealeři automobilky Hyundai nemusí platit miliony korun, jak žádal oficiální importér a distributor Hyundai Motor Czech jako kompenzaci za poměrně divoký rozchod. Naopak importér by měl dealerům údajně vyplatit odškodnění v řádech desítek milionů korun. Jenomže zdání je jedna věc a realita úplně jiná. Kauza totiž není ani zdaleka u konce a je v ní spousta nejasností a polopravd.

V květnu 2014 společnost Hyundai Motor Czech s.r.o. („HMCZ“) změnila Všeobecné obchodní podmínky a implementovala nový Etický kodex. Cílem Etického kodexu bylo zakotvit základní etické zásady chování dealerů vůči spotřebitelům a též zabránit nekalým praktikám spočívajícím ve zkreslování statistik o prodeji aut v České republice. Respektováním Etického kodexu HMCZ podmínilo výplatu bonusů dealerům. Většina dealerů s tím neměla problém a kodex začala dodržovat.

O pár týdnů později se však dala dohromady menší skupina dealerů, která si začala říkat Spolek autorizovaných prodejců a opravců automobilů značky Hyundai („Spolek“). Ti naopak zmíněný kodex odmítli s tím, že je pro ně nepřijatelný. Hned tu však máme první zajímavost, protože Spolek sice zavrhl kodex, ovšem už ne změnu Všeobecných obchodních podmínek. Tím si odsouhlasili, že budou mít právo na bonusy plynoucí z dodržování Etického kodexu. Je to stejné, jako když si politici zamítnou navyšování platů, ale zároveň schválí zákon, který stejný proces přikazuje.

V červnu 2014 členové Spolku zahájili kolektivní bojkot spolupráce s HMCZ a přestali nakupovat a prodávat motorová vozidla Hyundai. Přišli s požadavky a návrhem, že pokud je centrála splní, „stávku“ ukončí. HMCZ však celou situaci vnímala spíše jako pokus o nátlak a vydírání skupinou dealerů, kterému odmítla ustoupit. Následně v polovině června 2014 členové Spolku přistoupili k odstoupení od smluv o prodeji vozidel Hyundai, protože tvrdili, že Etický kodex je pro ně nepřijatelný.

Pravda je „trošku“ jiná?
HMCZ však toto odstoupení považovala za neplatné, za čímž si stále stojí. „Uvedené odstoupení se (i vzhledem k mediálním prohlášením Spolku) jeví pouze jako snaha o další eskalaci nátlaku na HMCZ a určitá záminka, kdy ve skutečnosti jde o dealery, kteří nebyli schopni dostát vysokým (avšak objektivně stanoveným) požadavkům na výkonnost a paradoxně za svá vlastní rozhodnutí a nízkou výkonnost požadují po HMCZ jakousi kompenzaci. O tom svědčí i to, že členové Spolku selektivně odstoupili pouze od smluv o prodeji vozidel a nikoliv od smluv o provádění servisu vozidel,“ vysvětluje šéf českého zastoupení automobilky Vladimír Vošický a dodává: „Členové Spolku poté, co jejich nátlaku nebylo vyhověno, podali žalobu Rozhodčímu soudu při HKČR a AKČR. V současné době tak 8 bývalých dealerů Hyundai vede spor o zaplacení částky přesahující 50.000.000 Kč. Jak je však uvedeno výše, je paradoxní, že těchto 8 členů Spolku požaduje náhradu škody za své vlastní rozhodnutí, které bylo pouze záminkou pro ukončení spolupráce.“

Spor se táhne už dva a půl roku. Je jasné, že za tu dobu bylo napácháno hodně zlého, z čehož nikdo nemůže vyjít s čistým štítem. Momentálně si v rozhodčím řízení tribunál tvoří předběžný názor na právní důvod nároku žalobců a v této souvislosti bylo vydáno procesní mezitímní usnesení, s jehož obsahem prý HMCZ zcela nesouhlasí. „Usnesení je založeno na předpokladech, které se na faktech nezakládají nebo se fakta špatně interpretují, částečně jde jen o „dojmy“ z emotivních výstupů žalobců. Stejně jako v rámci mediální kampaně je tak kladen větší důraz na dojmy, než na skutečnost a právní argumenty,“ má jasno Vošický. Podle něj každý z členů Spolku už velmi dlouho moc dobře ví, jak obchodní model funguje: základní model spolupráce se oproti roku 2013, kdy dealeři uzavřeli další smlouvu s žalovaným, nijak nezměnil a byl stále stejný. Stejný byl přitom i dříve podle přecházející smlouvy. Usnesení nevysvětluje, jakou zásadní změnu do takto nastaveného standardního obchodního modelu žalovaného přinesl Etický kodex, který byl údajně nepřijatelný.

Proč se tak rozhodlo?
Paradoxní je, že Rozhodčí soud nebyl schopen najít žádné konkrétní porušení smlouvy ze strany HMCZ. Své usnesení tak založil pouze na vágních zásadách dobrých mravů a poctivého jednání v obchodním styku. Snaha postavit nárok na náhradu škody ve výši desítek milionů korun českých pouze na údajném porušení těchto obecných zásad podle HMCZ značně překračuje smysl a účel daných ustanovení, jasně demonstruje nepodloženost nároků žalobce a znevěrohodňuje celé usnesení. „Pokus o specifikaci porušujícího jednání vůbec neodpovídá na tu nejzásadnější otázku, na které je to vše založeno: v čem byl vlastně tzv. Etický kodex tak závadný, že by ho dealeři nemohli „s péčí řádného hospodáře“ dodržovat?“ ptá se Vošický. Celá situace v tomto světle vypadá zcela jinak, než jak to vypadá z některých článků napříč mediálním světem.

Z dosavadního vývoje sporu se navíc jeví, že na úkor HMCZ jsou z různých důvodů automaticky a cíleně upřednostňováni členové Spolku, kteří sami celý spor zahájili. Společnosti z koncernu Hyundai však tradičně striktně dodržují veškeré právní předpisy. „Mělo by přitom být nepřijatelné, aby byl některý z účastníků sporu znevýhodněn a jeho argumentům byla přikládána nižší váha jen proto, že jde o zahraničního investora a velkou společnost. Takový přístup vede k absurdní situaci, kdy právo dodržující subjekt, který přinesl do České republiky zcela zásadní investice a je jedním z deseti největších plátců daní a zaměstnavatelů v České republice, není objektivně schopen  domoci se ochrany svých práv,“ dodává Vošický s tím, že HMCZ údajným nátlakovým prostředkům nehodlá ustoupit a nesleví ani ze svých nároků na autorizované partnery, cílených na vytvoření zákaznicky vstřícného prostředí.

Nikdo také nemůže vyloučit, že za celým sporem nestojí konkurence, která samozřejmě leží v žaludku obchodní výsledky Hyundai. Co na to jeden dealer s platnou smlouvou, který nechce z pochopitelných důvodů být jmenován: „Já si myslím, že každý obchodník si musí zvážit obchodní rizika, a buď podepsat smlouvu, nebo ji nepodepsat. Když ji ale podepíše, tak ji pak musí dodržovat. Z vlastní zkušenosti víme, že ten, kdo dodržuje dohodnuté podmínky, má i velmi dobré ekonomické výsledky.“

Co bude dál?
HMCZ proto rozhodně nevzdává ani paralelní spory, v nichž se naopak ona po dealerech domáhá zaplacení směnek. Pražské soudy se sice zatím ve dvou případech postavily na stranu dealerů, paradoxně však na základě zcela jiných úvah, než rozhodčí soud, byť i zde byla klíčovou pro rozhodnutí sporu otázka platnosti odstoupení dealerů od jejich smluv. Také proto HMCZ hodlá v těchto sporech vytrvat a obrátit se na nejvyšší soudní instance v zemi.

Foto: archiv

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *